Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »Google Chrome 141 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 141.0.7390.54 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich (Heap buffer overflow in WebGPU) bylo vyplaceno 25 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
eDoklady mají kvůli vysoké zátěži technické potíže. Ministerstvo vnitra doporučuje vzít si sebou klasický občanský průkaz nebo pas.
Novým prezidentem Free Software Foundation (FSF) se stal Ian Kelling.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
Vyšla kniha Počítačové programy a autorské právo. Podle internetových stránek nakladatelství je v knize "Významný prostor věnován otevřenému a svobodnému softwaru, jeho licencím, důsledkům jejich porušení a rizikům „nakažení“ proprietárního kódu režimem open source."
Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.
Immich byl vydán v první stabilní verzi 2.0.0 (YouTube). Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Český telekomunikační úřad vydal zprávy o vývoji cen a trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024. Jaká jsou hlavní zjištění? V roce 2024 bylo v ČR v rámci služeb přístupu k internetu v pevném místě přeneseno v průměru téměř 366 GB dat na jednu aktivní přípojku měsíčně – celkově jich tak uživateli bylo přeneseno přes 18 EB (Exabyte). Nejvyužívanějším způsobem přístupu k internetu v pevném místě zůstal v roce 2024 bezdrátový
… více »Všetka komunikácia po TCP/IP sieťach, kam patrí aj prístup na web, ftp, irc, icq, telnet, mail atď atď, sa odohráva posielaním blokov dát po drôtoch (optických vláknach či rádiových vlnách). Týmto blokom dát sa hovorí pakety. Každý paket nesie v sebe informáciu o tom, odkiaľ bol poslaný - zdrojová adresa - a o tom, kam bol poslaný - cieľová adresa. Tieto adresy sú v pakete napísané ako štvorice bytov. (To platí pre verziu IP protokolu IPv4. Je pravdepodoné, že sa v budúcnosti prejde na IPv6, kde sa adresa skladá zo ôsmych bytov.)
Keď systém potrebuje poslať paket, musí vedieť kadiaľ. Možností je toľko,
koľko máte sieťových rozhraní. Ku sieťovým kartám treba pripočítať ešte
loopback
teda virtuálne rozhranie, cez ktoré počítač posiela pakety
sám sebe a tiež modemy. Modem s rozbehaným PPP/SLIP/CSLIP protokolom sa
tvári ako sieťová karta. O tom, cez ktoré rozhranie paket pôjde, rozhoduje
smerovacia tabuľka (routing table). Je to tabuľka, ktorú si operačný systém
udržuje vo svojej pamäti. Tam sa dostane pri štarte systému. Pri UNIXu
podobných systémoch sa tam dostane spustením programu route(8)
z bootovacích skriptov. Administrátor systému ju môže tiež týmto programom
meniť za behu. Zobraziť ju môžete buď programom route
alebo
netstat -r
.
Na mojom systéme vyzerá smerovacia tabuľka takto:
# route Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface localnet * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default gw.rastos.org 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0 |
Trocha iný pohľad môžete dostať, ak použijete prepínač
-n
:
# route -n Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags MSS Window irtt Iface 192.168.1.0 0.0.0.0 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 127.0.0.0 0.0.0.0 255.0.0.0 U 0 0 0 lo 0.0.0.0 192.168.1.100 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0 |
Dočítame sa tam teda, že ak chceme poslať paket na adresu, ktorá začína
číslami 192.168.1
, treba takýto paket poslať cez rozhranie
eth0
. Meno sieťového rozhrania závisí od zvyklostí na danom
operačnom systéme. Na Linuxe je eth0
ethernetová karta číslo
0, lo
je loopback. Okrem nich sa môžete stretnúť s
ppp0
, čo je zvyčajne modem s rozbehnutými PPP protokolom a
podobne.
V smerovacej tabuľke sa môže vyskytnúť destinácia default
,
ktorá sa použije pre pakety, ktorých cieľová adresa nevyhovuje žiadnemu
inému riadku tabuľky. V stĺpci Gateway
je potom zvyčajne IP
adresa stroja, ktorý sprostredkováva pripojenie na internet či inú sieť.
Tento stroj sa tiež označuje ako default gateway
.
Gateway, ktorý používam, má dve sieťové karty. Jedna je pripojená na vnútornú sieť, druhá je pripojená na DSL modem. DSL modem sa tvári ako samostatný počítač a vytvára vlastne minisieť s IP priestorom 10.0.0.0. Smerovacia tabuľka na tomto počítači vyzerá takto:
# netstat -rn Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags MSS Window irtt Iface 10.0.0.0 0.0.0.0 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 192.168.1.0 0.0.0.0 255.255.255.0 U 0 0 0 eth1 0.0.0.0 10.0.0.5 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0 |
Teda pakety pre vnútornú sieť (192.168.1.0) idú cez eth1, čokoľvek iné ide cez eth0 na adresu 10.0.0.5 - DSL modem.
Keď surfujete po internete, či používate ľubovoľnú inú aplikáciu, ktorá
komunikuje po sieti, nehovoríte jej IP adresy. Poviete www.google.com a
systém musí sám zistiť, akú adresu napísať do paketov. Na to existujú
dva spôsoby. Prvý je použitie súboru (/etc/hosts
), kde sú
povedané IP adresy a zodpovedajúce mená. Tento spôsob je však použiteľný
len pre malý počet adries, ktoré sa často nemenia. Druhý spôsob je DNS -
Domain Name System. DNS
je implementované pomocou DNS serverov. Strojov, na ktorých beží program,
ktorý vie po sieti prijať paket s otázkou a poslať na ňu odpoveď.
Vyhľadanie IP adresy na základe mena sa v angličtine nazýva
lookup
. Vyhľadanie mena podľa IP adresy sa nazýva reverse
lookup
. Tento proces prekladu mena na IP adresu sa volá
rezolvovanie.
Prirodzene, keď chceme DNS serveru poslať paket s otázkou, akú IP adresu
má www.google.com, musíme vedieť IP adresu DNS serveru samého. Systém môže
používať viacero DNS serverov a na UNIX-u podobných systémcho sú ich adresy
napísané v súbore /etc/resolv.conf
. Na rozhodnutie, či sa
použije hosts, alebo DNS, môže mať ešte vplyv súbor
/etc/host.conf
.
Jednoduchou možnosťou, ako si overiť dostupnosť nejakého servera, je
použiť programy ping
a traceroute
. Ako sme už
spomínali, programy komunikujúce po sieti používajú rôzne protokoly. Jedným
z nich je protokol ICMP (Internet Control Message Protocol). Program ping
posiela pakety nazývané echo
protokolom ICMP. Ak server takýto paket
dostane, odpovie naň opäť ICMP paketom; tentokrát paketom
echo-reply
. Program ping tento paket zachytí a vypíše informáciu na
obrazovku. Na mojom stroji to vyzera takto:
$ ping ras PING ras.rastos.org (192.168.1.221) 56(84) bytes of data. 64 bytes from ras.rastos.org (192.168.1.221): icmp_seq=1 ttl=64 time=0.481 ms 64 bytes from ras.rastos.org (192.168.1.221): icmp_seq=2 ttl=64 time=0.221 ms --- ras.rastos.org ping statistics --- 2 packets transmitted, 2 received, 0% packet loss, time 1000ms rtt min/avg/max/mdev = 0.221/0.351/0.481/0.130 ms |
Program traceroute tiež posiela ICMP pakety. Tieto pakety majú v sebe nastavený indikátor, ktorý žiada všetky stroje, cez ktoré paket prechádza, aby nám poslali odpoveď:
traceroute tos traceroute to tos.rastos.org (192.168.1.200), 30 hops max, 38 byte packets 1 ras.rastos.org (192.168.1.221) 0.517 ms 0.329 ms 0.231 ms 2 tos.rastos.org (192.168.1.200) 0.518 ms 0.346 ms 0.277 ms |
Treba mať na pamäti, že ak použijete ako argument pre ping a traceroute symbolické meno, tak tie musia najprv previesť toto meno na IP adresu a teda musia poslať paket DNS serveru.
Ak máte problém pripojiť sa na nejaký server, overte si, že môžete vyrezolvovať jeho IP adresu. Potom skústem, či je ho možné pingnúť. Ak nie, skúste traceroute. Ten vám povie, ako ďaleko sa na svoje púti pakety dostali a kde treba hľadať chybu.
Pojmom proxy
sa označuje stroj, alebo aj program, ktorý zachytáva
požiadavky o URL adresy od nášho programu, sám sa pokúsi na ne získať
odpovede, a potom tieto odpovede poskytne nášmu programu. Cieľom býva
zvyčajne:
caching proxy.
To znamená, že ak váš program používa proxy, musí sa vedieť spojiť s proxy a proxy musí byť schopné spojiť sa so serverom špecifikovaným v URL adrese. Posledná poznámka na tému proxy: proxy funguje pre daný protokol. Napríklad proxy pre protokol HTTP môže byť iná ako pre FTP protokol. (Použitie proxy pre HTTP a FTP je najbežnejšie.)
Poslednou vecou, ktorá nám môže skomplikovať komunikáciu po sieti sú firewally. Ich primárnou úlohou je ochrana siete pred nežiadúcimi paketmi. Inteligentné firewally dokážu najrozmanitejšie veci:
Ak máte do činenia s reštriktívnym, alebo zle nakonfigurovaným firewalom, tak to čo nám povie ping alebo traceroute, nemusí byť tak pravdivé (a tým pádom užitočné), ako by sme chceli.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: